To, že nakupování oblečení takového, aby sedělo a člověk na něm nenechal výplatu, je notoricky těžké. Nevím na koho v obchodech šijí, ale poměrně brzo jsem zjistila, že já to nejsem. Tak jsem se smířila s tím, že “co si člověk neušije, to nemá”. Jenže tady nastává další problém - než člověk něco netriviálního došije, stihne zhubnout nebo naopak nabrat, takže potom po hodinách a hodinách práce má něco, co stejně neobleče. U sukní už jsem tenhle problém dávno vyřešila, ale “nejenom sukněmi živ je člověk”. Tentokrát jsem se vrhla na šaty - a troufám si tvrdit, že jsou to šaty jednoduché na výrobu a skutečně univerzální.

Ve stylu Pána prstenů se můžeme do výroby pustit, abychom měli šaty podle následující básničky: Jeden střih, co vládne všem, jednoduchost káže, kolem těla omotá a provazem sváže.

Co bude potřeba?

Látka

Já si pořídila 4 m metráže (šířky asi 145 cm, ale nejsem si jistá, není to ani podstatné). Konkrétně u mě to byla směsovka lnu a vyskózy, ale jakákoli lehčí látka funguje, klidně stačí bavlněné plátno.

Provaz/Příze

Pokud neháčkujete, stačí silnější provázek, já ale použila bavlněnou přízi na tašky, ze které jsem uháčkovala řetízek. Dohromady na šněrování na mě jsem potřebovala tři kusy výsledné délky cca 60 cm (kolem krku), cca 3.5 m (vršek) a cca 4 m (spodek), tedy celkem něco přes osm metrů. To, proč jsou kusy tři, uvidíme úplně v závěru. Délka provazů je jediné, co je nutné přizpůsobit velikosti modelu - o tom ale více později.

Další

Přece jen budeme muset pár metrů šít, takže je potřeba nit a jehly nebo šicí stroj. Dále se hodí pár špendlíků (protože jinak to bude křivé, při šití klouzat atd.). U nití doporučuji si dobře ohlídat barvu, aby stehy nepůsobily rušivě. A pokud se budou šaty barvit (mrk mrk), je potřeba, aby byly z podobného materiálu jako látka. Já použila bílou bavlněnou nit.

Stříhání (cca 20 min)

Látku jsem si poskládala podél kratší strany napůl a znovu napůl. Výsledný obdélník by měl být 1 m x šířka metráže. Podle fotografie níže vidíme, jaký tvar máme vystřihnot. Stříháme na té straně, kde jsou konce kusu látky. Po dostříhání bychom měli mít dva skorolichoběžníky. Ta šikmá část se odspoda až k pasu stříhá strměji, pak je lepší zužovat rychleji, ale pokud je někdo “top-heavy” bude šikmá strana méně zalomená. Úhel jsem ale opravdu odhadovala a asi na něm taky moc nezáleží. Tohle je taky ten moment, kdy se je potřeba rozhodnout, jak dlouhé šaty budou, a případně látku zastřihnout (taky viz foto).

Teď si musíme vybrat, která část bude přední a která zadní. Tu přední jsem po celé délce uprostřed rozstříhla, komu by ale na hotových šatech vadil rozparek, může jen vystřihnout výstřih, ale to je pak peklo lemovat - a já slibovala jednoduchost, takže se budu držet své verze). Abychom ale ten výstřih přece jen měli, nahoře u obou předních částí vystřihneme klínek tak dlouhý, jak hluboký výstřih chceme.

Máme tedy tři kusy. Na následujícím diagramu vidíme, kde je potřeba díly sešít.

Šití (cca 2 h)

Nejprve sešijeme boky (na diagramu 1 a 2). Já to projela na stroji, protože je to rovně a stejně to nebude vidět. Pak jsem vzala ty strany, které jsem rozstřihla na předním dílu (diagram: 3 a 4), dvakrát ohnula a prošila (tady by to bylo lepší vzít ručně tak, aby nebyly stehy vidět, ale je to rovně a jsem lína). Pokud nemáme látku s hotovým okrajem, dvakrát ohneme a zašpendlíme spodní lem a prošijeme (opět jsem to projela na stroji, protože jsem opět líná šít 4 m ručně a na spodní lem se stejně nikdo nedívá). Co jsem už ručně vzala (ale taky jsem nemusela,), byly “rukávy”, kde jsem ohnula to, co zbylo od švu ke kraji, a prošila to podle šipek 5 a 6 na diagramu.
A teď nejzajímavější část: švy 7 a 8. To jsou totiž ramena. Vzhledem k tvaru těla budeme řasit - podél kraje ručně prostehujeme předním stehem (a je vhodné držet stehy co nejstejnější délky) a zadrhneme na šířku ramen. Nit na obou stranách dobře zauzlujeme. A nařasenou látku opatrně pomalu prošijeme na stroji pod prostehováním.

Ještě malý záševek na zádech a je to ze šití vechno. Teoreticky bychom teď mohli prohlásit celou látkovou část za hotovou, ale málo věcí je míň praktických než bílé šaty, takže teď půjdeme barvit.

Barvení (cca 1h, ale poud nejste blázni s moc konkrétní představou jako já, zvládnete to tak za 30 min)

Vzhledem k tomu, že existuje jen málo míň praktických věcí, než jsou bílé šaty, řekla jsem si, že si je zkusím obarvit. Navíc jsem stejně původně hledala tmavě zelenou látku.
Vzala jsem tedy barvu Duha na přírodní látky v barvě zelená, olivově zelená a černá. Nějak jsem to namíchala a barvila. Vytáhla a nebyla jsem spokojená. Zpátky, jiný poměr barev. A když šaty uschly, byla jsem nadšená. Ne vždy se úplně vše povede napoprvé.

Šněrování

Dlouho jsem přemýšlela, jak popsat nebo nakreslit, jak se šněrováním, protože to je to, co drží šaty pohromadě. Nakonec jsem se rozhodla zkusit proces popsat, ale možná se někdy dostanu k tomu natočit něco jako tutoriál.
Šněrování je totiž vymyšleno tak, aby se dalo snadno upravit podle aktuálních podmínek. Je rozdělené na vrchní a spodní část.
Vrchní se skládá z kratšího kousku uvázaného kolem krku (u mě to bylo cca 60 cm, je potřeba nechat ho dost dlouhý, aby nikde neškrtil). K němu (v mém případě přes kovový kroužek) je přidán cca ve své polovině delší kus (cca 3.5 m), který je na jeden uzel uvázán, aby se konce překřížíly vzadu. Tím vznikne velké oko okolo prsou, které použijeme jako základ. Teď už se jen vrací konce tam a zpátky - provlékají se za základní oko a kříží se vzadu. Jedno překřížení se ale liší, to totiž nevrátíme k základnímu oku pod rukama, ale nad nimi. Ve chvíli, kdy provlékneme tyto konce základním okem, překřížíme je vzadu a pak uvážeme vepředu.
Spodní část (cca 4 m) je mnohem jednodušší, jen uvážeme kolem pasu a obtáčíme oba konce tam a zpátky, výš nebo níž po těle, podle toho, jak je třeba.
Genialita tohoto způsobu šněrování je v tom, že pro účely nošení stačí i jen vrchní nebo spodní část samostatně. Chcete si připadat volnější? Nezdůrazňovat hrudník? Nebo si jen ráno zjednodušit práci? Stačí spodní část. Chcete schovat břicho? Necítíte se na stahování se? Musíte dlouho sedět nebo se hodně pohybovat a nejste zvyklí? Vrchní část to jistí. Mně ale pro teď vyhovuje obojí.

No a proč že jsou ty šaty univerzální? No protože se dají jakkoli zašněrovat a jediné, co na to člověk potřebuje, je mít aspoň zbytky ramen a jakékoli tělo k nim patřící, kolem kterého se dá otočit provaz. Krk by taky asi nebyl ke škodě, ale ten bývá většinou na nošení šatů podmínkou nutnou. Zbytek se vždy přizpůsobí.

A konečně jsou šaty hotové…

…a připravené na dobrodružství. Kam jsem jela, o tom snad někdy příště.