Dneska na úvod jeden Zuffonek - tentokrát o tom, jak náročné je pracovat s lidmi. Podle skutečné události.
Dnes jsem si ale připravila ještě jeden dodatek, ale protože se taky týká Zuffonka, rovnou tím plynule můžeme pokračovat.
Vyrobila jsem si diář na příští školní rok. Letos budu ambiciózní a pokusím se vrátit se k papíru.
Diář ale potřebuje splňovat určité podmínky, aby mi vyhovoval. Bohužel se tím výběr zúžil na diáře, které neexistují, nelíbí se mi, nebo jsou absurdně drahé. A tak jsem si řekla, proč si diář prostě nevyrobit? Vždyť to přece nic není!
První, co jsem musela udělat, bylo si opravdu pořádně rozmyslet, co od diáře jen chci a co nutně potřebuji. Dalším krokem bylo nakreslit si všechny stránky podle svých požadavků. Taky jsem se musela rozhodnout na jak dlouho ho chci (a odkdy do kdy přesně) - z toho mi vyšel diář na šedesát týdnů, čtrnáct měsíců (rok plus necelé dva krajní měsíce kolem). Vykrystalizovalo mi následující:
Nezapomeňte si všimnout důkladného zdobení Zuffonkem.
Když jsem tohle měla hotovo, všechny stránky jsem si v odpovídajícím počtu oboustranně vytiskla (jedny desky, sedmkrát měsíc, třicetkrát týden a osmkrát poznámky). A potom přišla na řadu ruční práce. Všechno jsem v půlce podle šedé čáry rozstříhala, vzala gelovky a popsala stránky - měsíce nadpisy, týdny jednak nadpisy měsíců, jednak čísly dnů. Každý měsíc má svou barvičku, kterou jsou napsány jednak nadpisy, jednak čísla dní v tom daném měsíci. Všechno jsem seřadila, dala dohromady, proložila na začátku a na konci prázdnými stránkami a mohlo se jít vázat. Všechny stránky jsem dohromady vzala do copy centra a nechala je svázat kroužkovou vazbou. A voila!
Takže základní vzkaz, který se tímto snažím předat: když něco nesežnete, vyrobte si to! Většinou to není těžké a je to na míru!