Po padesátinách loni jsme letos měli v rodině neuvěřitelnou stovku. A protože jsem nevěděla, co vyrobit, řekla jsem si, že květinou neurazím nikdy.
Proces byl podobný, jako u kytice loni, ale konečně jsem přišla na to, jak zařídit, aby se květy (které jsem dělala stejně) nekývaly - tenčí drát a dva ohnuté dráty překřížené v květu, až pak zamotané. Na to, aby to vypadalo jako bonsaika, to chtělo zamotat jen prvních pár centimetrů, pak přiložit stejně zatočenou další kytku a pak je motat společně. Abych to dostala do květináče, navlékla jsem na hotový kmen kolečko z kartonu (ustřižené tak, aby sedlo do správné výšky do květináče), pak jsem vzala konce a omotala je kolem zmačkaného kartonu a celé to tavkou vlepila do kyblíčku. Na vršek jsem nakonec napatlala lepidlo a zasypala hlínou.
Zde několik fotek z procesu:
Tady už výsledek v celé kráse:
A ještě po předání - výřez z fotky přímo z oslavy:
Další moje výrobky si můžete prohlédnout v Galerii.