Občas je potřeba vystřídat média. A přestože Wacom je Wacom, tak jsem si řekla, že si zkusím zas pro změnu kreslení tužkou. Navíc jsem si na tužky uháčkovala i nový penálek, tak se musím pochlubit i s ním. Pojďme podívat, jak se obrázky vyvinou v průběhu jednoho víkendu!
Začala bych ale zmíněným penálem. Tahat celé penály na pastelky, ať už na velkou nebo menší sadu, které jsem si vyrobila loni a předloni, se mi nechtělo, když přece tahám jenom tužky. Takže jsem si řekla, že by to chtělo něco skladnějšího. Uháčkovala jsem tedy penál, navíc s kapsami uvnitř! (“Thaks, it has pockets!”)
Z penálu se stal tak trochu hřbitov tužek. Původně byl totiž myšlený na krátké tužky, takže jsem plánovala nové tužky přepůlit a udělat z jedné dvě kratší. To půlení ale nakonec nebylo potřeba, protože tužky se jaksi zkrátily na polovinu skoro samy, jako bych je žrala (místo klubíček, kterých mívám takovou spotřebu, že je prý snad žeru). A tak, když se tužka zkrátila, dala jsem ji do penálu a nosím je teď s sebou.
A nyní už ale ke kreslení jako takovému. Protože poslední dobou jsem se chtěla vratit k tradičním médiím, tak jsem se s tužkami začala učit pořádně pracovat. A co je “lepšího” pro to učit se kreslit, než to, co mi nikdy nešlo (a nejen na kreslení) - lidi! Pro začátek jsem si řekla, že nic se nemá přehánět, a tak jsem zkoušela obličeje. Následující obrázky jsou v chronologickém pořadí, každá skica zabrala tak 15-20 minut a kreslená byla do bloku o formátu A5 tužkou 7B. O tom, co jsem používala jako reference, bych se možná radši nešířila, protože ačkoli to ke konci začne vypadat už skoro jako lidi, tak to, aby to vypadalo jako konkrétní lidi, je pořád ještě poměrně daleko. Nicméně zájmy jsou přelétavé a dopamin nestálý, a tak nevím, kdy se k tužce a papíru zase vrátím.
Další moje obrázky můžete vidět v Galerii nebo v příspěvcích o kreslení s Wacomem, díl první a druhý, nebo třeba tady.