Výlet do Krakova a Projekt Archiv

Nedávno jsem se vypravila do Krakova. A sem mám připravenou jednu krátkou hru a představení dalšího projektu, který začal tak dávno, že už skoro ani nevím kdy, ale teď má nový update a to je vždy dobrá příležitost vytáhnout projekt na světlo.

Před časem jsem si na nějakém trhu nebo kde koupila pětici 3D tištěných dráčků. Čtyři z nich jsem do Krakova vzala s sebou do Krakova, pátý letěl na delší výlet. Dráčci se v Krakově cítili samozřejmě jako doma - jak jinak. A každý si tam vybral jedno místo, které ho obzvlášť zaujalo.

A teď už ke hře: Každá fotografie dráčka byla pořízena na jiném místě v Krakově. Hra spočívá v tom, že je potřeba zkusit (například pomocí streetview nebo jiných nástrojů) poznat, kde se mohlo dráčkům takhle zalíbit. Pokud by někdo nějaké místo poznal, pošlete mi své tipy, nejlepší dostane tématický dračí dárek.

Tolik (prozatím) ke Krakovu jako takovému, ale určitě se k němu ještě vrátíme.

Teď se ale pojďme dát do těžiště dnešního příspěvku - projektu Archiv a ukázky z něj.

Projekt Archiv jsem začala už několik let zpátky. Přibývá postupně, ale nárazově. V Krakově ale získal zatím poslední přírůstek. Co je ale tenhle speciální Archiv zač? Idea v počátku byla vytvořit něco, co zastřešuje různé divné nápady a pochybné příběhy do jednoho rámce. A pak je zabalené představit po cimrmanovsku jako podivnou verzi reality. Od tohohle se později možná trochu odchýlil, ale pořád to zůstává fantastickou verzí ne-reality. Fondy jsou plné v reálném světě neexistujících archiválií, vytvořených nikdy nežijícími lidmi, knihami a dopisy, které nikdy nikdo nenapsal, pozůstalosti osob, které se nikdy ani nenarodily, natož aby zemřely. To všechno uloženo v neskutečné neexistující instituci.

Nad tímhle světem pak bylo v plánu napsat příběh, ale to asi ještě nějakou chvíli potrvá. Takže zatím pojďme budovat svět. Jako třeba já teď v Krakově. Všimla jsem si totiž takové zajímavé výzdoby na jednom kostele - byly totiž na něm menší kostelíčky, aspoň na první pohled. A hned vedle byl menší kostel s podezřele podobným dekorem.

To ale jen pro kontext, nyní se konečmě můžeme vrhnout do projektu Archiv!

O ARCHIVU

Archiv je podzemní instituce mimo normální čas a prostor, která prochází nepovšimnuta všemi aspekty života, všemi kouty tohoto světa. A všech ostatních světů, když už jsme tak u toho. Vnitřní struktura této instituce je nejasná, prakticky nikdo, kdo se ocitne uvnitř, si nemůže být jistý, kde se právě nachází nebo na co může narazit. Tedy krom Archivářů. Archivářů je jen hrstka, ale jsou to právě oni, co Archiv udržují v chodu, co vědí o každém kousku papíru, o každé krabici, dokonce o každém slově, které lze v Archivu najít. Také se o fondy Archivu starají. A jsou to právě Archiváři, kdo Archiv chrání, dokonce až do roztrhání těla, když je to potřeba. Archiv se ale často zvládá ubránit i sám. Nejsou v něm totiž jen listiny, dopisy, alba, knihy nebo zápisníky, ale občas se v něm najdou i vzorky poněkud jiného charakteru. Artefakty, které nechcete rozzuřit. A pak je tu samotný Archiv. Nekonečné chodby, dveře, které se samy zavírají, světla, co sama zhasínají. A čas od času hromádka kostí, které zbyly z nešťastného badatele, který nenašel cestu ven. Ale nebojte se, ty časem uklidí Uklízečka.

FOND “TROJICE”

Fond Trojice je archivní fond uložený v Archivu pod kódem TRO, který se vztahuje k činnosti trojice dobrodruhů a jejich podivným výpravám v letech 1890-1913 standardního času (stč). Většina materiálů v tomto fondu byl darován anonymním dárcem v roce 1921 stč, nicméně poslední přírůstky byly uloženy až v roce 1964 stč po zrušení poslední zbývající odloučené pobočky Archivu.

V tomto fondu se nachází poznámky, deníky, korespondence, zápisky a jiné dokumenty Leightona Silvestera Traska, Traverse H. Archambaulta a zejména Barnabase J. Fridaye.

Leighton Silvester Trask

Leighton Silvester Trask (1868 - 1913?) byl americký dobrodruh, cestovatel a spisovatel. Jeho otec vlastnil největší síť továren na odvěrávané cylindry v Americe (Ventilated top hats & col.), z čehož celá rodina značně zbohatla. Od svých dvaceti let trávil svůj život na cestách, které (dle jeho vlastních zápisků) hledal zejména rozptýlení a útěk ze zlaté klece. V roce 1890 stč potkává T. H. Archambaulta a později i B. J. Fridaye, se kterými tráví na cestách následující nejméně dvacet tři roky. Poslední zprávy o něm pochází z roku 1913 stč, pak jeho stopa mizí. V archivu je uložena především sbírka jeho bohaté korespondence. Pod číslem ATROX-21732 jsou od roku 1964 stč uloženy i jeho kapesní hodinky a pod číslem ATROX-21734 jeho čtyřprstá pravá rukavice.

Travers H. Archambault

Travers Heath Archambault (1869 - 1913?) byl čtvrtý syn třetího hraběte z Nullfordu. Jeho starší bratr Marcus Christian Archambault zdědil veškerý rodinný majetek, když bylo Traversovi šest let. Od té doby byl Travers umístěn do internátní školy v Grochlamu, kde studoval až do svých osmnácti let. Následovala jednoroční služba v armádě, ze které byl ale předčasně uvolněn. Jeho cesta poté pokračovala do státní služby, nicméně skončil opět po roce, protože v úřednické práci “neviděl valného smyslu” (citace z deníku, inv. č. ATROZ-19998/17). Poté začal cestovat po světě a žil z renty po otci. Když se seznámil s L. S. Traskem a B. J. Fridayem, zasvětil zbytek svého života společným objevným cestám, ale stále využíval svých kontaktů, pokud to považoval za nutné. Byl i takovým “zástupcem ve věcech oficiálních” celé společnosti (citace z deníku, inv. č. ATROZ-19999/124). Cestování jako takové pro něj však bylo “nutným zlem” (inv. č. ATROZ-19999/201) a na výpravy vyrážel “v zásadě proti své vůli” (z osobní korespondence, inv. č. ATROD-20010/32). Poslední zprávy o něm jsou z roku 1913 stč, kde jeho dokumenty končí.

Barnabas J. Friday

Profesor Barnabas J. Friday (1864 - 1913?) byl vědcem - biologem, chemikem, fyzikem, astronomem, lékařem, vynálezcem, filosofem a amatérským geologem. O jeho raném životě není nic známo, stejně jako není jisté, jak znělo jeho celé jméno. První zmínky se objevují v roce 1890 stč, kdy se seznamuje s L. S. Traskem a T. H. Archambaultem, kteří si tohoto neurotického a věčně unaveného vědce vzali pod svá křídla. Podle dopisu, který L. S. Trask odeslal T. H. Archambaultovi v roce 1891 stč, se jednalo o “roztomilého blázna, tak geniálního, až z něj jde strach”, kterého “nesmí nikde ztratit” (obojí citace z inv. č. ATROD-21007/19). Po profesoru Fridayovi se zachoval jediný osobní dokument, a to jmenovací listina z Univerzity v Trochtenburgu, kde se uděluje Barnabasovi J. Fridayovi titul profesora (inv. č. ATROP-00102). V Archivu jsou uloženy zejména jeho poznámky a zápisky z cest, včetně několika nevydaných vědeckých pojednání. U většiny poznámek ale není uvedeno datum, takže o celkovém obraze jeho práce a jejím vývoji nemáme ucelenou představu. Jeho stopa opět mizí roku 1913 stč.

Ukázka

Zde můžeme vidět nově zdigitalizovanou část z tohoto velmi rozsáhlého fondu, jeden ze zápisů Barnabase J. Fridaye ze dne 31.7., rok neznámý (inv. č. ATROZ-00289/1-3):

Pozn.:

Skupinová fotografie cestovatelů byla vytvořena kombinací několika obrázků vytvořených umělou inteligencí.