Nikola Tesla, srbský vynálezce, génius, průkopník použití střídavého proudu, člověk, který razil už na přelomu 19. a 20. století myšlenku, že by měl mít každý člověk přístup k elektřině a využívat ji v denním životě, ale také někdo, kdo se neuměl sám prosadit, tak špatný byznysmen, že prakticky zemřel hlady, člověk se značnými psychickými problémy. My si ho ale představíme jako superhrdinu.

Kam se hrabe Thor nebo Zeus, teď je tu Tesla Bleskokrál, ovládající síly elektřiny, střídavý proud charakterizující střídavé tendence jeho života. Jako Superman a Clark Kent nebo Spiderman a Peter Parker, Tesla měl jak období, kdy byl nekonečně úžasný, a doby, kdy byl jeden z davu, uvnitř však bylo pořád schováno něco navíc. Po studiích (mimo jiné i v Praze) se stěhuje do Ameriky a začíná pracovat u Edisona, ze kterého se vyklube jeho osobní Lex Luthor nebo Doctor Octopus. Brzy přijde Tesla na to, že takhle to dál nejde, a založí si vlastní firmu, jen aby vzápětí skončil jako dělník, protože nikdo nevěří tomu, že by dokázal prosadit využití střídavého proudu. Brzy je ale zase v pilné práci a vynalézá jednu věc za druhou, jenže si patentuje některé. I toho pak využívá „zlotřilý“ Edison, který ve snaze ovládnout svět stejnosměrným proudem místo střídavého, jde do Války proudů. Neštítí se ničeho, používá proti střídavému proudu a tím i proti Teslovi jakýchkoli prostředků, jenže jako vždy „dobro“ (či spíše střídavý proud) vítězí. Tesla se ale čím dál víc nechává unést snahou činit dobro, snaží se najít způsob, jak dostat elektřinu co nejdál vzduchem. Ale bohužel, ukázalo se, že ten, kdo vládne světu, nejsou idealističtí hrdinové, ale peníze. A od té doby už to šlo jen z kopce. Zásluhy si připsali jiní, teď už ne Edison, ale třeba Marconi. Teslovi tedy nezbylo nic, než se snažit aspoň o lepší zítřky, když už současnost nevypadala nijak růžově. Abych citovala Harveyho Denta: “Buď zemřeš jako hrdina, nebo se dožiješ toho, že se staneš padouchem.” - Tesla se nestal sice padouchem, ale uzavřel se a stal se šíleným vědcem. Fantazíroval o věcech jako wifi, AI, věcech před sto lety naprosto nesmyslných a nepředstavitelných. Krom toho ale vymýšlel i paprsky smrti a nahrávání myšlenek. Jenže z hrdiny a vynálezce se postupně stával ubohý chudý blázen krmící holuby (s jedním se údajně oženil, ale to je asi jen pomluva, nejspíš jen utratil poslední peníze za léčbu své oblíbené holubice, a když nebyla úplně úspěšná, postavil jí invalidní vozík - to je ještě od partnerství docela daleko). Umírá sám v hotelu opuštěný, načež (jak už to ve filmech a komiksech bývá) přijíždí FBI a odváží všechno kamsi pryč.

Tentokrát jsme skončili poněkud smutně, ale nebojte, příští týden to bude ještě horší. Další smutný osud člověka s údajnými zvláštními schopnostmi nás čeká na kartičce za dva týdny.