Loni jsem vyráběla adventní kalendář s povídkami, který jsem potom darovala jako knížku k Vánocům. Stejně tak letos jsem si dala na adventním kalendáři záležet. A po dohodě s člověkem, pro kterého jsem kalendář vyráběla, jsem se rozhodla, že “okýnka” zveřejním i tady. A protože je vždy před Vánocemi (hned jak je po Vánocích), tak to pojďme roztáhnout na celý rok! Náhoda tomu chtěla, že do konce roku ode dneška je do Vánoc přeně tolik fortnitů (fortnite = dvoutýdenní časový úsek), aby poslední okýnko vyšlo na pondělí před Vánoci - takže odteď se můžete těšit co dva týdny na další díl tohohle dloooouhého seriálu.

Tak s chutí do toho!

O co že se tu vlastně jedná?
Kartičky stylu MTG nebo Pokémon jsou jistě notoricky známé. A často mají v obrázku nebo v textu schovaný i nějaký easter egg - tak jsem si řekla, co kdybych vytvořila sérii kartiček, které vypadají podobně, ale každá jedna má nějaký nápad, nějaký vtip nebo se odkazuje na nějakou zajímavost?

Sada od začátku nebyla myšlena jako hratelná hra (na rozdíl právě od MTG nebo Pokémonů), přesto jsem vymýšlela i “akce karet” (to, co by karta “udělala” po vyložení), protože se do nich dal schovat vtip nebo komentář.

Obrázky si nakreslím pastelkami, karty jako takové si vystříhám ze stejné čtvrtky jako kartičky se slovíčky do školy - tuhle úvahu jsem udělala přibližně posledního listopadu, takže do prvního prosince to bylo trochu natěsno.

První, co jsem řešila, když jsem si posháněla materiál, bylo rozložení kartičky. Rozvrhla jsem to tak, že ve vrchní části karty o formátu A6 bude (jako to bývá zvykem) obrázek, pod ním akce karty, nadpis úplně nahoře - na tom by nebylo nic objevného, ale udržet stejné rozložení přes všech čtyřiadvacet karet, to mi přiapdalo neproveditelné. Mohla bych si natisknout obrysy na čtvrtky k rozstříhání, ale jednak aktuálně nemám jednoduchý přístup k tiskárně, co přežvýká čtvrtku, jednak jsem výrobu chtěla zkusit kompletně ručně. Mohla bych si každou kartičku rozměřit a rozrýsovat - ale moje lenost a nechuť k přesnému rýsování (a možná trochu neschopnost v tomto ohledu) mě přiměly vymyslet jednodušší způsob.

Rozrýsovala jsem si jen jednu kartičku, ze které jsem si vyřezala šablonku, kterou jsem pak přiložila, obkreslila, obtáhla fixou - a to celé čtyřiadvacetkrát.

Další, co bylo potřeba domyslet, byla zadní strana - chtěla jsem jít cestou spíš společného motivu než stejného obrázku, protože jednak bych ručně v životě neudržela zadní strany naprosto identické, jednak stejně nebylo potřeba, aby karty nešly poznat, protože stejně se s tím nebude nikdy hrát skutečná hra. Tak jsem vyřezala z gumy na gumování razítko, které jsem otiskla na všechny zadní strany. A aby nebyly smutné, černobílé a takové prázdné, dokreslila jsem mezi otištěné hvězdičky ještě malé kreslené.

Jak dopadla jedna ze zadních stran se můžeme podívat na následujícím scanu:

Za dva týdny společně otevřeme okýnko číslo 1. Držte si klobouky, je na co se těšit!