pozn.:
Toto je co nejbližší přepis přednášky, která proběhla 30.11. na Kruté smršti přednášek, proto je jazyk a celková forma velmi neformální. Zároveň bych chtěla připomenout, že nejsem historik, jen nadšený amatér. Pokud najdete něco, co vám připadá nepřesné nebo dokonce nepravdivé, prosím, dejte mi vědět.
S genetickou pestrostí u Habsburků to nebylo tak slavný, jak moc ale?
Ve zkratce - hodně.
Tady vidíme tabulku z jednoho článku, co jsem našla (odkaz ve zdrojích), kde jsou hodnoty něčeho, čemu se říká Inbreeding index nebo taky Inbreeding coefficient. To je číslo (doufám, že to řeknu dobře), které odhaduje pravděpodobnost, že na tom samém chromozomu u obou rodičů jedince, pro kterého to děláme, je na tom samém místě přesně ta samá sekvence těch samých genů (vlastností) z důvodu příbuzenství těch rodičů. Samozřemě myšleno specifických sekvencí (nemyslím ty procenta, co jsou společná pro všechny lidi a šimpanze, nebo to procento genetické informace, co sdílíme třeba i s červeným zelím). Celé je to taky spíš jen odhad dopočítaný z příbuzenských vztahů, takže s tou pravděpodobností je to trochu švindl. Ale berte to jako odhad toho, jak moc je tam ta degenerace, jak moc je to špatný a jak moc jsou příbuzní “sami se sebou”. Vzhledem k tomu, jak jsme to definovali jako odhad pravděpodobnosti, tak je to číslo mezi nulou a jedničkou, s tím, že čím “příbuznější”, tím vyšší, nasčítáno přes všechny cesty k opakovaným předkům. Pro ilustraci, dítě vlastních sourozenců, kteří mají nepříbuzné všechny rozumně blízké předky, tak je ten koeficient pro jejich dítě 0.25, pro pár strýc a neteř nebo teta a synovec (za stejných podmínek) je 0.125, pár bratranec a sestřenice pak ještě polovina z toho. A když se podíváte na tuhle tabulku, kde jsou údaje pro vládnoucí Španělské Habsburky (postupně jsou tam pod sebou otcové a synové, nikde to neskipne generaci) a jejich manželky, tak dole vidíme Karla II. Španělského, toho s tím “fejkovým stromečkem” z předtím, který má tenhle koeficient větší než kdyby byl dítě vlastních sourozenců. To zvětšení tam je kvůli opakovaným příbuzenským sňatkům, nicméně pár bratr-sestra v předcích nemá, ale je to ještě horší. Podobně vidíme průmer přes všechny a ten je vyšší než pro pár strýc-neteř/teta-synovec. Tohle doma opravdu nezkoušejte. A kdybyste si chtěli za tím něco představit, tak tady
jsou rozepsané ty vztahy s manželkami. Možná si říkáte, jak špatně na tom byly jiné rody, ale když se podíváme i jen na ty manželky, tak ty, co nejsou “of Austria”, tedy taky Habsburovny, mají to číslo cca o řád nižší, stejně jako Filip Sličný na začátku tabulky. Z toho rozdílu mezi prvním a posledním spočítaným Habsburkem je vidět, co s vámi udělají cca dvě století příbuzenských svazků. Když už tu máme rozepsány ty vzájemné vztahy, možná jste si všimli zajímavého pojmu, pro který asi nemám dostatečně dobrý český překlad, a to pojem Double first cousins. Co to znamená? Vezmeme to postupně:
Tady vidíme jak vypadá vývod z předků “normálního” jedince, co nemá navzájem příbuzné předky. Vidíme jeden pár rodičů, dva páry prarodičů, čtyři páry praprarodičů. Tak by to nějak mohlo dopadnout dobře.
Tady už je to zajímavější, tady jsou rodiče jedince bratranec a sestřenice. Vidíme, že v té horní generaci nám zmizel jeden pár předků, protože tam máme tu příbuzenskou vazbu. Číselně koeficient toho zeleného jedince je 0.0625.
Když půjdeme ještě dál, tak vidíme, proč je vztah strýc-neteř/teta-synovec bližší než bratranec-sestřenice. Vidíme, že nám zase ubyl jeden pár předků nahoře. Číselně jsme teď na 0.125.
A teď konečně double first cousins. Zase nám ubyl jeden pár předků nahoře. Jak se to tak stane? Máme tu červený pár předků, co má třeba dva syny, druhý modrý pár předků, co má třeba dvě dcery. Tyhle dva páry sourozenců se jakoby vymění a má potomky. A ti potomci se vzemou a mají dítě. Jsou to takoví sourozenci s meziskokem. (pozn.: nenechte se rozhodit označením jedince Sandwich - to je z takového vtipu: “If I was more InBread, I would be a sandwich) Tohle se dělo u Habsburků poměrně často, protože si často vyměňovali nevěsty třeba kvůli vyjednávání, mezinárodním smlouvám, vzájemnému vlivu a tak podobně. A koho jiného si pak vzít než další produkt této výměny? Tím se to přece definitivně stvrdí, ne?
Tady ale pro porovnání, co to s tím “stromem” udělá.
Tady vidíme, co se o tom říká v současnosti, definice tzv. stupňů příbuzenství.
Ještě taková poznámka, asi vám připadá, že to přece nejde, takové sňatky, že to musel dávno někdo zakázat, že už je to dávno věc minulosti a dneska je to proti zákonu. Řekli byste, že?
Tohle je výňatek příslušného zákona, jsou to zákonné překážky manželství. Zejména bych upozornila na tuto část:
Od minulé verze zákoníku vypadlo “…a nebo mezi příbuznými druhého stupně.” takže to, že si můžete vzít bratrance a sestřenici bylo v pohodě i předtím, ale teď už jsou legální i páry strýc+neteř/teta+synovec. Asi už se spolíhá na to, že lidi mají rozum. Ale i tehdy to celé vlastně smysl dávalo. Ale o tom někdy později. Příště o tom, koho, když ne vlastní sestřenku, nebo proč se jim to přece jen celé asi dlouhodobě nevyplatilo.
…POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…
Zdroje obrázků:
Informační zdroje:
- Inbreeding coefficient
- m(Alvarez, Gonzalo & Ceballos, Francisco & Quinteiro, Celsa. (2009). The Role of Inbreeding in the Extinction of a European Royal Dynasty. PloS one. 4. e5174. 10.1371/journal.pone.0005174. )
- Inbreeding koeficient - wiki